Obchodování s bitcoiny
Předpis
•
•
•
•
Ustanovení
•
•
•
•
zákon č. 277/2013 Sb., o směnárenské činnosti (ZSČ)
zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů
z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů
(AMLZ)
zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů
(ZPS)
zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění
pozdějších předpisů (ZPKT)
§ 2 ZSČ
§ 2 AMLZ
§ 2 až § 4 ZPS
§ 3 ZPKT
Otázka Je k obchodování s bitcoiny nebo k jejich směně potřebné povolení ČNB?
Odpověď Data evidovaná v protokolu bitcoin („bitcoin“) nemají charakter pohledávky držitele
bitcoinů za jinou osobou, nejsou to tedy bezhotovostní peněžní prostředky ani
elektronické peníze (§ 4 ZPS), resp. peněžní prostředky ve smyslu ustanovení
§ 2 odst. 1 písm. c) ZPS. 1
Nákup či prodej bitcoinů na vlastní účet nepředstavuje žádnou z platebních služeb
podle § 3 odst. 1 ZPS ani bezhotovostní obchod s cizí měnou
[§ 2 odst. 1 písm. e) ZPS]. Stejně tak nepředstavuje žádnou platební službu
ve smyslu ZPS provedení transakce v rámci protokolu bitcoin (např. zaslání
určitého množství bitcoinů jinému uživateli protokolu) ani „vedení účtu v bitcoinech“
(kdy za vlastníka bitcoinů spravuje jeho bitcoiny, typicky v rámci „virtuální
peněženky“ na internetové stránce, jiná osoba).
V případě směny (resp. nákupu) bitcoinů za české koruny nebo jinou měnu také
nejsou splněny znaky směnárenského obchodu, který je definován jako „směna
bankovek, mincí nebo šeků znějících na určitou měnu za bankovky, mince nebo
šeky znějící na jinou měnu“ (§ 2 odst. 1 ZSČ), tj. není splněn znak hmotné podoby
předmětu směny ani znak „znějící na určitou měnu“.
Bitcoiny nevykazují ani znaky investičního nástroje podle § 3 ZPKT, protože
nemají povahu cenného papíru (ani zaknihovaného, mj. v nich není vtěleno žádné
právo) ani derivátu.
Obchodování s bitcoiny proto nevyžaduje povolení ČNB (takové povolení
ČNB ani nemůže udělit) a nepodléhá dohledu ČNB. Z tohoto hlediska
se neuplatní ani informační povinnosti vůči ČNB.
Výjimkou je:
Obchodování s deriváty na bitcoiny, takové deriváty mohou v závislosti
na podobě
obchodování
naplnit
znaky
investičních
nástrojů
a k obchodování s nimi pak může být nutné povolení obchodníka
Shodně např. Evropská centrální banka, materiál Virtual Currency Schemes z října 2012, str. 43 (zde), nebo
německý orgán dohledu (BaFin) ve vyjádření označenémMerkblatt - Hinweise zu dem Gesetz über die
Beaufsichtigung von Zahlungsdiensten (Zahlungsdiensteaufsichtsgesetz - ZAG), bod 4. b)Definition E-Geld (§ 1a
Abs. 3 ZAG) - Tatbestandliche Grenzen des E-Geld-Begriffs im ZAG ; dostupné na stránkách BaFin (zde).
Co se týče informací v médiích o uznání bitcoinu za “soukromé peníze”, jednalo se o vyjádření německého
ministerstva financí pro daňové účely, toto vyjádření přitom výslovně uvádí, že bitcoiny „nejsou elektronické
peníze ani zákonné platidlo, a proto nemohou být klasifikovány jako devizy ani jako valuty (cizoměnové
oběživo).“, místo toho je označuje za „zúčtovací jednotku“, což je institut německého práva, který nemá
v českém právu ani právu EU obdobu (s. 41, otázka č. 43 zde).
1
1
s cennými papíry.
Správa fondu investujícího do bitcoinů, ať už by se jednalo o fond
nabízený veřejnosti (pak je vždy nutné povolení ČNB) nebo jen
omezenému okruhu investorů (pak postačí za určitých podmínek
registrace ČNB).
Provádění platebních transakcí v souvislosti s organizací obchodů
s bitcoiny, např. v rámci burzy zaměřené na virtuální měny, pokud by
určitá osoba prováděla převody bezhotovostních peněžních prostředků
nebo elektronických peněz mezi kupujícími a prodávajícími a byly by
naplněny znaky poskytování platebních služeb (nešlo-li by o výjimky podle
§ 3 odst. 3 ZPS).
Důsledkem výše uvedeného pravidla současně je, že finanční instituce
s povolením ČNB nesmějí na základě tohoto povolení s bitcoiny obchodovat
nad rámec správy vlastního majetku, tedy způsobem vyžadujícím
podnikatelské oprávnění. Správa vlastního majetku přitom musí vždy probíhat
v mezích pravidel pro investice jednotlivých typů finančních institucí; tato pravidla
nabývání specifických aktiv, jako jsou například bitcoiny, v řadě případů
neumožňují.
Některé finanční instituce, např. tzv. hybridní platební instituce nebo někteří
obchodníci s cennými papíry, však mohou získat vedle povolení nebo registrace
ČNB i další podnikatelská povolení a v jejich rámci pak může probíhat
i podnikatelské obchodování s bitcoiny nebo poskytování dalších souvisejících
služeb. V takovém případě je ale nutné jasné rozlišení, které služby podléhají
dohledu ČNB a které nikoliv, v opačném případě může docházet ke klamání
spotřebitele. Uplatní se také požadavek, aby vedlejší činnost ve vztahu k bitcoinům
nebránila účinnému výkonu dohledu nad platební institucí a neohrožovala její
finanční stabilitu [§ 9 odst. 1 písm. h) ZPS], popřípadě nebránila řádnému
poskytování investičních služeb nebo účinnému výkonu dohledu nad obchodníkem
s cennými papíry (§ 6a ZPKT).
Z hlediska aplikace opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování
terorismu je v první řadě podstatné vymezení okruhu povinných osob (§ 2 AMLZ).
Samotný nákup a prodej bitcoinů statut povinné osoby nezakládá, ale pokud
se některá povinná osoba – finanční instituce, obchodník s nemovitostmi
či kulturními památkami, provozovatel loterie aj. – v rámci své podnikatelské
činnosti setká s obchody s bitcoiny, měla by jim věnovat zvýšenou pozornost
v souladu s metodickým pokynem Finančně analytického útvaru Ministerstva
financí („FAU“) k přístupu povinných osob k digitálním měnám. 2
Závěrem dodáváme, že povolení ČNB není potřebné ani k přijímání úhrad
zboží a služeb prostřednictvím bitcoinů. Je však třeba upozornit, že soustavné
odmítání tuzemských bankovek a mincí by mohlo naplnit znaky skutkové podstaty
trestného činu ohrožování oběhu tuzemských peněz podle § 239 odst. 2 písm. a)
trestního zákoníku, který stíhá toho, kdo bez zákonného důvodu odmítá tuzemské
peníze.
Význam
Tato odpověď vyjadřuje názor pracovníků České národní banky. Soud a případně
odpovědi pro její i bankovní rada České národní banky mohou zaujmout odlišný názor. Postup
adresáty
v souladu s odpovědí však bude Česká národní banka při výkonu dohledu nad
finančním trhem považovat v mezích odpovědi a jejích východisek za postup v
souladu s právními předpisy, ledaže z okolností vyplyne neaplikovatelnost
odpovědi na daný případ.
Kontaktní osoba: Michal Vodrážka, michal.vodrazka@cnb.cz
Zoltán Gyalog, zoltan.gyalog@cnb.cz
Datum:
10. 2. 2014
2
Metodický pokyn FAU k přístupu povinných osob k digitálním měnám dostupný zde.
2
v tomhle kontextu muze byt uspesnych jen nekolik men s alespon zakladni stabilitou kurzu.